List Headline Image
Updated by Lucie Aubrechtová on Mar 17, 2013
 REPORT
23 items   1 followers   0 votes   151 views

Humanitní základy lékařství - 1. ročník

Seznam povinné a doporučené literatury pro Všeobecné lékařství 2. LF UK

1

*Tondl, L. : Věda, technika a společnost

*Tondl, L. : Věda, technika a společnost
+Entralgo, P. : Nemoc a hřích

Od asyrsko-babylonských kultů k moderní psychoanalýze. Vývojové drama medicíny, které čtenářům podává odborník na dějiny lékařství.

+Fromm, E. : Budete jako bohové

Je židovská bible, Starý zákon, něčím více než jen historickou relikvií, které vzdáváme zdvořilou úctu, protože je zřídlem tří velkých západních náboženství? Má co říci dnešnímu člověku – člověku žijícímu ve světě revolucí, automatizace, jaderných zbraní, ve světě s materialistickou filosofií, jež implicitně nebo explicitně popírá náboženské hodnoty? (z úvodu knihy). Jedna z nejzajímavějších knih konce XX.století. V „Radikální interpretaci Starého zákona a jeho tradice“ dokonale zúročil Erich Fromm svá předchozí studia (judaismus, sociologie, psychologie, psychoanalýza, filosofie). Tento vlastně religionistický, nadkonfesijní a multidisciplinární spis je opravdovým vrcholem Frommova myšlení.

+Chardin, P.T. : Místo člověka v přírodě

Kniha by měla ukázat a otevřít nové hledisko, které odhaluje to, že když už si člověk nemůže představovat, že je nehybným středem světa, začíná se sám sobě jevit jako sama špička vesmíru. "Tento pohled by měl v našem nitru vyvolat takový otřes, že by to roznítilo, ne-li zcela přeměnilo naši filosofii existence."
Kniha rozvíjí de Chafdinovy osobní teorie o vzniku a vývoji vesmíru, živých organismů, člověka a myšlení. V jejich vývoji vidi určitou podobnost.Vývoj chápe jako spirálovitě se navíjející skutečnost. Jeho myšlenky jsou postaveny na tzv. křivce korpuskulizace, na které jsou zachyceny také dva kritické body - bod oživení a bod polidštění.
Kniha je rozdělena do pěti kapitol - pěti fází antropogeneze.

+Kapr, J. : Co je to demokracie

Autor přináší nové, u nás netradiční pohledy na mechanismy demokratického rozhodování v podmínkách soudobé společnosti. Klíčový pojem účastnické demokracie je ilustrován na řadě praktických příkladů.

+Keller, J. : Úvod do sociologie

Učebnice seznamující čtenáře se základními kategoriemi moderní sociologické teorie, hlavními směry sociologického myšlení a předními osobnostmi sociologie 20. století.

+Kohák, E. : Člověk, dobro a zlo

Jedná se o čtrnáct přednášek na téma morální filosofie. E. Kohák své přednášky charakterizuje takto: „Tyto přednášky představují cosi jako pokus o kulturní sebenazření v zrcadle dějin v údobí radikálního zpochybnění našich samozřejmostí. Ač se dějinami zabývají, nejde v nich o dějiny samé, nýbrž o nahlédnutí problémů a možností lidského bytí pro nás, dědice a nositele evropské civilizace.“

+Král, M. : Změna paradigmatu vědy

Rozbor vývoje vědy od jejího starověkého pojetí až po postmoderní skepsi o pravdivosti vědeckého poznání.

+Lorenz, K. : Osm smrtelných hříchů

Populárně vědecká knížka, v níž autor, nositel Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii, důrazně varuje před dosavadním jednáním současného člověka, které může znamenat bezprostřední ohrožení existence lidstva. Ekologické vandalství současné průmyslové civilizace podle něj vede k jejímu narůstajícímu estetickému i etickému úpadku.

+Michálek, J. : Co je filosofie?

Fenomenologický úvod do studia filosofie pro středoškolské a vysokoškolské studenty z pera Patočkova žáka. 2. vyd.

+Němec, J. : Bolest a naděje

Práce sedmi autorů (V.E.V. Gebsattela, R. Guardiniho, V.V. Weizsäckera, M. Bubera, F.J.J. Buytendijka, H. Plüggeho a P. Teilharda de Chardin) analyzují problémy životní orientace a krize a člověkovy tělesnosti. V popředíjsousondáže hlubinné psychologie. Smyslem úvah je objevit determinanty určitých existenčních možností, aby se mohl stále nacházet "bod styku mezi výsledky vědecké objektivace a celkovými souvislostmi života".

+Ondok, J. P. : Bioetika, biotechnologie a biomedicína

V předkládané knize se autor zabývá problematikou, která v současné době nabývá – díky prudkému rozvoji moderních technologií – stále větší důležitosti. Text je rozdělen do dvou částí: v první se vymezuje bioetika a její východiska a definují se základní pojmy (lidský život, osobnost, zdraví, lékařská péče…). Druhá část je věnována aplikaci bioetických principů na různé situace (např. klonování, potrat, transsexualita apod.). U mnoha případů však neexistuje obecný konsensus a nabízejí se různé alternativy jednání. Při takovém rozhodování záleží na východisku, které zvolíme. Ondokova bioetika je založena na osobnostně orientované filosofii. Autor také uvádí teologická stanoviska, pokud existují. Kniha je určena jak zájemcům o aplikovanou etiku, tak studentům filosofických, teologických nebo lékařských fakult.

+Petříček, M. : Úvod do (současné) filosofie

11 improvizovaných přednášek věnovaných významným osobnostem filosofie 20. st. E. Husserlem počínaje a J. Derridou konče. Čtvrté, doplněné vydání.

+Pollard, B. J.: Eutanazie - ano či ne ?

Ve své knize se doktor Pollar zabývá otázkami kolem eutanazie: ekonomickou stránkou zdravotní péče, úrovní léčebné péče o umírající, jak se vyrovnat s problémem po právní stránce, průzkumy veřejného mínění, otázkou defektních novorozenců. Seznamuje se situací v Holandsku, kde byla eutanazie uzákoněna a zamýšlí se nad tím, kdo by měl eutanazii provádět. Boří mýty kolem eutanazie a vyvrací některé běžné názory. Zdůrazňuje potřebu věnovat se v první řadě tomu, abychom odstranili utrpení samo, a ne člověka, který trpí.

+Skalický, K. : Po stopách neznámého Boha

Filozofická studie o náboženském a duchovním zaměření člověka a jeho víře v jsoucnost Boha.
Otázce existence Boha se nevyhneme, ať v Boha věříme nebo ne. Autor se proto chce v této knize dobrat spolehlivých výsledků novodobého bádání, aby na jejich základě ukázal, že vědecké bádání nevede k popírání Boha. Nepodává sice nezvratný důkaz Boží jsoucnosti, ale připravuje půdu pro vědecky lépe podloženou odpověď, že jediné, poslední, neotřesitelné zakotvení veškerého smyslu je Mysl Boží.

Störig, H. J. : Malé dějiny filozofie

U nás asi nejrozšířenější přehledné dějiny filosofie z pera německého autora vycházejí již po sedmé, v nové přepracované a rozšířené úpravě. Znovu si můžete připomenout, jakou úlohu hrálo myšlení v různých epochách, jaké řešení se nabízela na cestě poznání nebo jak se nahlížela otázka boha. Kniha je uspořádána chronologicky a dále podle osobností či směrů.

+Syřišťová, E. : Normalita osobnosti

Sborník prací našich odborníků se snaží určit, v čem spočívá normalita osobnosti z různých aspektů speciálních disciplín. Uplatňují se zde biologické, psychologické, psychopatologické, sociálně psychologické i filozofické zřetele. Akcentovány jsou otázky vývoje v dětství i duševního zdraví a situace ve společnosti průmyslové civilizace, jakož i normalita ve vztahu k pojmu kultury.

22

+Šebek, M. : Lékařská etika

+Šebek, M. : Lékařská etika
+Fajkus, . : Filosofie a metodologie vědy : vývoj, současnost a perspektivy

Kniha B. Fajkuse se s velké části kryje s titulem Současná filosofie a metodologie vědy, který vyšel v roce 1997 v nakladatelství Filosofia. Nejprve se věnuje postavení vědy ve společnosti a vztahu filosofie a vědy. Poté podává přehled základních proudů ve filosofii vědy. Začíná novopozitivismem, podle něhož je původ vědy empirický, díky čemuž lze procesem zobecňování vytvořit celou vědeckou strukturu (základním nástrojem indukce). Kritériem pravdy je empirická verifikace. Druhým rozebíraným přístupem je Popperův falzifikační model. Popper odmítá čistou empirii a metodu verifikace nahrazuje falsifikací. Dále se B. Fajkus zabývá logicko-rekonstrukcionistickým pojetím vědy. Cílem je objasnění vztahů mezi vědou, technikou a společností, prostředkem „pročištění“ jazyka vědy, které povede k exaktnímu myšlení. Poté věnuje Fajkus pozornost koncepci T. S. Kuhna, který v knize Struktura vědeckých revolucí vychází z pojmu paradigmata (která v dané době určují způsob řešení vědeckých problémů). Věda podle Kuhna prochází nejprve obdobím předparadigmatickým, přijetím určitého paradigmatu vstupuje do období „normální“ vědy, po kterém přichází vědecká krize ústící v nové vidění světa a přijetí odlišného paradigmatu. Pátá kapitola se zabývá metodologií vědeckých výzkumných programů v podání Lakatose, který za základní jednotku vývoje vědeckého poznání považuje ne jednotlivé teorie, ale celé směry poznání charakterizované společným výzkumným programem. Šestá kapitola se týká nových koncepcí ve filosofii vědy (D. Shapere, T. Nickles, B. C. van Fraassen, R. N. Giere). Sedmá kapitola je věnována metodologickému anarchismu P. K. Feyerabenda, známého prohlášením principu „anything goes“. Filosofie vědy má podle něj degenerující charakter, protože nemá nic společného s tím, co ve vědě skutečně probíhá, a proto slouží pouze k získávání vědeckých titulů. Samostatné kapitoly věnuje i sociologickému obratu ve filosofii a postmodernismu.
Dalším tématem jsou problémy, tendence a perspektivy ve filosofii vědy. Zabývá se realismem, evolucí poznání, problémem porozumění, pravdivostí fakt i vědeckých teorií, memy, sociálním učením a v neposlední řadě etikou vědce a vztahem vědy a hodnot.